Mýty o lehké sádře

Mýtus: S lehkou sádrou se můžete/nemůžete koupat

Lehká sádra je voděodolná a na rozdíl od klasické se nerozmočí. Lehkou sádru tvoří tkanina a pryskyřice, která reaguje s vodou a tkaninu vytvrdí. Na druhou stranu ale neplatí, že byste s každou mohli chodit plavat. Záleží na tom, jaký druh lehké sádry lékař použije. Pokud lidé zmiňují možnost koupání, mluví často o polotuhé sádře (semirigidní). Ta se aplikuje přímo na tenkou bavlněnou punčošku, která dobře schne. Polotuhé sádry jsou vhodné ke sprchování a dá se s nimi i koupat. Venkovní koupání se však nedoporučuje, aby se pod sádru nedostaly nečistoty.

Mýtus: Lehká sádra se nehodí na všechny typy zlomenin

Lékaři, kteří mají s aplikací lehké sádry zkušenosti, neuvádějí, že by s nimi měli jiné léčebné výsledky. Naopak - při volbě polotuhé sádry se zpravidla můžete těšit na kratší rehabilitaci. Lehká sádra se dokonce používá i tam, kde běžná nemá šanci. Existují případy, kdy bylo možné aplikovat lehkou sádru v situaci, kdy by běžná sádra nezaručovala dostatečnou stabilitu, a muselo by se operovat.

Mýtus: Lehká - plastová sádra způsobuje kožní problémy a alergické reakce

Záleží na materiálu, z něhož je sádra vyrobena, na kvalitě podkladového materiálu a celkové prodyšnosti zhotovné fixace. Většina výrobců pro lehké sádry používá tkaniny napuštěné pryskyřicí. Starší druhy sádry připomínaly spíše laminát, který mohl způsobovat u některých jedinců alergické reakce. Spíše se stává, že se lidé začnou se sádrou koupat, ale nedbají doporučení lékařů o nutnosti proschnutí a propláchnutí podkladu, tehdy se pak může kůže zapařit a objevit se vyrážka.

Mýtus: Aplikace lehké sádry je pro lékaře složitá

Stejně jako se musí lékař naučit sádrovat klasickou sádrou, je potřeba si vyzkoušet i aplikaci syntetické sádry. U tuhé lehké sádry není aplikace problém. Princip je velice podobný, jenom je potřeba nasadit rukavice, protože pryskyřice, která po kontaktu s vodou tvrdne, nejprve lepí. Jiná je situace u polotuhé fixace, kde na specifickém způsobu aplikace velice záleží. U polotuhých fixací je základem přesné doléhání na poraněnou končetinu, proto jsou zde kladeny vyšší nároky na správné provedení aplikace.

Mýtus: Sádra musí být především tvrdá a nepovolit žádný pohyb

U pevné lehké sádry tomu tak je. Polotuhá však svým názvem dává tušit, že půjde o něco jiného. Nedává zlomenině prostor, aby se mohla hnout, ale dovoluje pohyb svalům. Tento druh „sádry“ je na pohmat pružný, stlačitelný, ale končetina je znehybněna pouze a právě jen na místě, kde je to potřeba.