Česká republika [Změnit]

Ochrana zdraví, bezpečnosti při práci & životního prostředí

Ceská republika > Produkty a služby > Bezpecnost, zabezpecení a ochrana > Ochrana zdraví, bezpečnosti při práci & životního prostředí > Často kladené dotazy

Často kladené dotazy

Máte nějaký dotaz, který by se týkal firmy 3M, našich výrobků nebo řešení? Odpověď můžete nalézt v rozbalovací nabídce odpovědí na často kladené dotazy.

Otázky a odpovědi jsou uvedeny ve skupinách podle výrobkových řad. Kliknutí na určitou výrobkovou řadu Vás přenese do příslušné sekce.

Z nabídky dole si vyberte některou výrobkovou řadu:

Ochranné oděvy

Otázka: Ochranný oděv 3M 4540 má údajně chránit před jadernými částicemi. Znamená to snad, že jej lze použít pro všechny jaderné aplikace?

Odpověď: Ne. Značka ochrany proti kontaminaci radioaktivními částicemi neznamená ochranu před radiací. Při práci v "bílých" zónách jaderných zařízení pomáhá ochranný oděv 3M 4540 zabránit radioaktivnímu prachu a kapalinám proniknout do těla. Protože ale v některých provozech se mohou vyskytovat vysoce toxické či korozívní chemikálie, může být zapotřebí ochranný oděv, který představuje bariéru vyšší úrovně (postupujte podle místních předpisů).

Otázka: Mohu použít ochranný oděv 3M 4530 nebo 4540 jako ochranu proti azbestu?

Odpověď: Třebaže 4530 i 4540 představují velmi účinnou bariéru proti velmi jemným částicím (až 0,1 mikrometru), doporučuje se používat oděv s hermetickými švy (typu 4, t.j. 3M 4560), kterým se dosáhne zvýšené ochrany proti vláknům azbestu (postupujte podle místních předpisů pro práci s azbestem a ochranu před azbestem).

Otázka: Jak se mají likvidovat oděvy?

Odpověď: Nepoužité oděvy lze jednoduše spálit ve spalovně jako komunální odpad. S kontaminovanými oděvy se ale musí zacházet jako se zvláštním odpadem a musí se likvidovat podle místních předpisů.

Otázka: Co to je index prostupnosti? Znamená údaj 0%, že určitá chemikálie nemůže tkaninou projít?

Odpověď: Ne. Zkouškou podle EN 368 se měří průnik kapaliny přes látku v situaci, kdy na látku působí jen malé množství kapaliny (10 ml) a jen 1 minutu. Pokud bude látka vystavena větším množstvím po delší dobu, může jí proniknout značný objem kapaliny. Účinnost tkaniny jako bariéry proti průniku konkrétní chemikálie zjistíte z údajů o prostupnosti příslušné tkaniny.

Otázka: Lze z údajů o prostupnosti zjistit jak dlouho se může oděv používat?

Odpověď: Ne. Údaje o prostupnosti podle EN 369 uvádí dobu, za kterou určitá chemikálie dosáhne rychlosti průniku 1 μg/cm².min. Čas průniku ale není dostatečnou informací. Doba bezpečného nošení záleží také na toxicitě dané látky, na jejích vlastnostech, na podmínkách nošení oděvu a na chování jeho uživatele.

Otázka: Dodává firma 3M doplňky jako jsou pevně připojené ponožky, návleky na rukávy a kapsy?

Odpověď: V této etapě nejsou žádné doplňky k dispozici. Nějaké by se měly začít nabízet v nejbližší budoucnosti.

Otázka: Obsahují ochranné oděvy firmy 3M latex a silikon?

Odpověď: Ne. Žádný ochranný oděv firmy 3M neobsahuje latex ani silikon.

Nahoru

Ochrana dýchacích orgánů

Otázka: Co znamenají zkratky APF a NPF?

Odpověď: Jmenovitý ochranný faktor (NPF - Nominal Protection Factor) ochranného prostředku vyjadřuje teoretickou úroveň ochrany na základě parametrů naměřených v laboratoři.

Přiřazený ochranný faktor (APF - Assigned Protection Factor), jak jej specifikuje předpis BS4275, vyjadřuje úroveň ochrany dýchacích orgánů, kterou může na pracovišti realisticky dosáhnout 95% náležitě vyškolených uživatelů pod náležitým dohledem.

Při výběru ochranného prostředku na ochranu dýchacích orgánů by se mělo vycházet z údaje APF.

Otázka: What is “BS4275”?

Odpověď: The British Standard BS4275 is a “Guide to implementing an effective respiratory protective device programme”.

In summary, this Standard states that a respirator should be issued as part of a full respiratory protection programme that covers;

Hazard control
Risk assessment
Selection of RPE
Fit-testing
Maintenance
Storage procedures

Workplace Protection Factor (WPF) studies indicate that protection levels in the workplace are often substantially different from the Nominal Protection Factors (NPF) observed in the laboratory.

The British Standards Institute (BSi) has included the WPF/APF data in BS4275. It is unlikely that the APF will be achieved in the workplace without implementing a full respiratory protection programme.

Otázka: Co znamená značka CE?

Odpověď: Značka CE vytištěná na výrobku / obalu informuje subjekty na trhu, že daný výrobek splňuje nejdůležitější požadavky evropských směrnic platných pro osobní ochranné prostředky (OOP). Značku lze považovat za "pas", který umožňuje prodávat výrobky v Evropské Unii.

Značka CE není značkou jakosti a neříká nic o provozních vlastnostech výrobku.

Výrobek by měl splňovat požadavky příslušné evropské normy, např. EN149:2001 FFP1. Toto označení informuje o kategorii provozních vlastností výrobku.

Otázka: Poskytuje polomaska doplněná částicovým filtrem vyšší faktor APF než jednorázová filtrační polomaska podobné specifikace?

Odpověď: Když vezmeme v úvahu jen ochranný faktor a nepřihlédneme k jiným činitelům jako je přijatelnost pro uživatele a nákladová efektivita, není žádný rozdíl ve faktoru APF mezi jednorázovými filtračními polomaskami s částicovým filtrem a polomaskou vybavenou filtry se stejnou specifikací.

Rozdíl ve faktorech APF existuje mezi polomaskou a celoobličejovou maskou se stejnými filtry, např. filtry P3 použité s polomaskou poskytnou APF hodnoty 20, ale stejné filtry s celoobličejovou maskou mají APF hodnoty 40.

Otázka: Jak dlouho vydrží jednorázová filtrační polomaska?

Odpověď: Jednorázové filtrační polomasky zkoušené podle EN149:2001 jsou schváleny pro použití v jedné směně. Doba jejich účinnosti bude záviset na celé řadě faktorů, konkrétně na:

koncentraci znečišťující látky
frekvenci dýchání
teplotě
vlhkosti
hygienických činitelích

Tyto faktory působí na různých pracovištích různě. Například: dělník pracující ve velmi horkém a prašném prostředí se může rozhodnout vyměnit filtrační polomasku už v poledne a nepoužívat tu samou celý den.

Otázka: Jak dlouho mi vydrží filtr proti plynům / parám?

Odpověď: Životnost filtru se může lišit podle prováděné práce; ovlivňují ji nejrůznější faktory, včetně doby expozice a umístění pracoviště. Pokud se příslušný rizikový faktor sám dobře signalizuje, např. pachem nebo chutí už při nižších úrovních než je OEL (limit profesní expozice), může se filtr používat dokud se rizikový faktor neprojeví, ale nemělo by se na to vždy spoléhat.

Otázka: Uvolňuje MDF (dřevovláknová deska střední hustoty) při řezání nebo dlabání formaldehyd?

Odpověď: Orgán bezpečnosti a ochrany zdraví (HSE) dospěl k závěru, že obrábění desek MDF nepředstavuje větší ani menší riziko než zpracovávání jiné formy dřeva. Stručně řečeno, formaldehyd se nepovažuje za problém.

Orgán HSE už dříve doporučil, aby se filtrační polomaska FFP2 vyhodnotila z hlediska řezání či dlabání desek MDF ve větraných dílnách - to se týká např. filtračních polomasek 3M™ 8822 / 9322. Alternativně můžete vyzkoušet jednotku s pohonem vzduchu 3M, které mají navíc tu výhodu, že v závislosti na vybraném modelu, chrání zrak a hlavu.

Otázka: Jaký ochranný prostředek na ochranu dýchacích orgánů bych měl použít k ochraně proti výfukovým plynům z auta?

Odpověď: Na tuhle otázku není jednoduchá odpověď, protože výfukové plyny za běžných okolností obsahují směs oxidů uhlíku s dusíkem, kterou filtry nedokážou zachytit.

Jediným způsobem ochrany proti těmto škodlivým látkám ve výfukových plynech je jednotka s přívodem vzduchu nebo nezávislý dýchací přístroj (SCBA). Toto řešení je často nepraktické - proto je třeba zvolit řešení kompromisní. Jednou možností je polomaska 3M s filtry 3M™ 2128. Uvedené filtry zachytí jemné částice a poskytnou úlevu od obtěžujících úrovní kyselých plynů a organických par ve výfukových plynech.

Otázka: Mohu použít filtry určené k zachycení organických par proti sloučeninám na bázi izokyanátů?

Odpověď: Úrovně, při kterých lze izokyanát detekovat čichem nebo chutí, jsou o dost vyšší než je maximální limit expozice (MEL - Maximum Exposure Limit) stanovený orgánem HSE. Podle pachu či chutí nepoznáte, že se látka už "prosadila" - to poznáte až po překročení limitu MEL.

Bezpečným řešením by bylo použití jednotek s přívodem vzduchu, který bude spíše přivádět vzduch dýchatelné jakosti k uživateli, než aby se snažil odfiltrovat kontaminanty přenášené vzduchem. Pro toto použití lze uvažovat o systémech 3M™ Flowstream nebo systému S-200.

Otázka: Jaký ochranný prostředek na ochranu dýchacích orgánů budu potřebovat při natěračských pracích?

Odpověď: Protože běžně se používá celá řada různých druhů nátěrových hmot, je velmi obtížné doporučit jediný výrobek na všechny.

Hlavní problém představují páry z organických rozpouštědel a částice přítomné ve formě barevných pigmentů a rozprášených kapének. Nanášení barvy štětkou / štětcem nebo válečkem představuje ve většině případů menší nebezpečí, protože při jejich použití se do vzduchu dostane méně pigmentu či par. Pro skupiny běžně používaných nátěrových hmot doporučujeme zvolit některý z těchto filtrů:

pro nástřiky práškové barvy - částicové filtry nebo jednotky s přívodem vzduchu, podle koncentrace znečišťující látky
pro nátěrové hmoty ředěné vodou - částicové filtry často ve spojení s ochranou proti obtěžujícím úrovním organických par jsou vhodné při nízké koncentraci rozpouštědel
pro nátěrové hmoty ředěné rozpouštědly se snadnou detekcí - filtry proti organickým parám a částicím
pro nátěrové hmoty na bázi dvousložkových izokyanátů - minimálně použijte jednotku s přívodem vzduchu se zorníkem

Nahoru

Reflexní materiály

Otázka: Neztrácí reflexní materiály 3M™ Scotchlite™ své vlastnosti v mokrém stavu?

Odpověď: Odpověď je jednoduchá "rozhodně ne"!

Protože jsme pevně odhodláni ověřit měřením, že naše výrobky splňují nebo překračují požadavky evropské normy pro výstražné oděvy s vysokou viditelností, investovali jsme do zkušebního zařízení, které simuluje déšť - je to jedno z mála těchto zařízení, která se v Evropě komerčně využívají.

Zařízení je instalováno v našem Technickém středisku v Bracknell a provádí se na něm zkoušky použití v mokrém stavu pomocí "sprchování". Vzorek zkoušeného materiálu se umístí přímo do proudu vody, který je přesně nacejchován na úroveň odpovídající dešti intenzity 283 mm za hodinu. To není až tak ohromující dokud si neuvědomíte, že podle odhadů Meteorologického úřadu dochází ke srážkám této intenzity statisticky jen na dvě minuty jednou za 1000 let!

S přesvědčením prohlašujeme, že všechny naše materiály dalece překračují požadavky uvedené normy. Můžete se tedy spolehnout, že si uchovají své reflexní vlastnosti i v tom nejhorším britském počasí.

Otázka: Jaký význam má použití různého designu reflexních pruhů na výstražných vestách Třídy 2?

Odpověď: U oděvů Třídy 2 se povoluje použití několika uspořádání reflexních pruhů, což je dáno jednak potřebou zajistit viditelnost uživatele ze všech stran (360°), a jednak nutností splnit požadavky na velikost reflexní plochy uvedené v normě EN471. Nejvyšší úroveň ochrany poskytuje uspořádání se dvěma reflexními pruhy vertikálně a jedním horizontálně kolem těla, protože při tomto designu je osoba viditelná ze všech stran.

Otázka: Když si vestu zmenším, bude mě ještě chránit?

Odpověď: Ne! Předpis EN471 stanovuje pro každou třídu oděvu minimální množství fluorescenčních a reflexních materiálů. Zmenšený oděv by nemusel požadavek na množství těchto materiálů splňovat a tedy by nezajišťoval úroveň ochrany předpokládanou v normě EN471. Co je ještě důležitější, oděvy by už nesplňovaly požadavky na úroveň ochrany, která je jako nutná stanovena v posouzení rizik.

Zaměstnavatelé zodpovídají za bezpečnost svých zaměstnanců a jejich povinností je vybavit zaměstnance přiměřenými osobními ochrannými prostředkami. Pokud si oděv zmenšíte, budou Vám muset vydat jiný.

Otázka: Na výstražném oděvu s vysokou viditelností, který jsem si koupil, není štítek. Je to problém?

Odpověď: Pokud se oděvy vysoké viditelnosti kupují k ochraně zaměstnanců, považují se za osobní ochranné prostředky - u nich pracovní předpisy požadují, aby byly "vhodné k použití". Pokud není oděv označen štítkem se značkou CE, nepovažuje se za osobní ochrannou pomůcku a tudíž nemůže být "vhodný k použití". Takové oděvy by se neměly nabízet jako zboží zajišťující ochranu vysokou viditelností.

Další odpovědi na konkrétní dotazy k reflexním materiálům najdete na internetové stránce Scotchlite™ Reflective Material.

Nahoru

Svařování

Otázka: Který prostředek na ochranu dýchacích orgánů budu potřebovat při svařování nerezavějící oceli?

Odpověď: Při svařování nerezavějící oceli technologií MIG nebo bodovým svařováním vznikají páry, často chróm a nikl - chróm je z hlediska vdechování nebezpečnější. Filtroventilační jednotka 3M™ Adflo™ s částicovým filtrem Vás při této práci skvěle ochrání.

Při svařování procesem TIG se neuvolňuje tolik dýmu, ale vzniká velké množství ozónu. Podrobnosti najdete v sekci Kdy vzniká ozón?

Při svařování a řezání plazmou se vyvíjí vysoké teploty, kterými se uvolňují škodlivé oxidy dusíku.

Podrobnosti najdete v sekci Co jsou dusíkové plyny?.

Otázka: Opravdu potřebuji používat prostředek na ochranu dýchacích orgánů při svařování běžné oceli?

Odpověď: Třebaže páry ze svařování běžné oceli nepatří k nejnebezpečnějším, Vašemu zdraví rozhodně neprospívají. Obsahují, mimo jiné, částice oxidu železa, které mohou vyvolat siderózu (chronický zánět plic).

Při svařování technologiemi MIG/MAG a bodovým svařováním dochází k výrazným emisím par, takže bude nutné použít ochranu dýchacích orgánů a zároveň pracoviště dobře větrat. Při svařování běžné oceli se doporučuje použít filtroventilační jednotku 3M™ Adflo™ doplněnou částicovým filtrem.

Otázka: Jaká ochrana dýchacích orgánů je třeba při svařování materiálů s povrchovou úpravou?

Odpověď: Při svařování materiálů s povrchovou úpravou se může uvolňovat celá řada nebezpečných látek znečišťujících prostředí, jejichž nebezpečnost bude záviset na druhu povrchové úpravy. Svařováním galvanicky pokovené oceli se uvolňují částice oxidu zinku. Ty mohou vyvolat tzv. zinkovou zimnici někdy označovanou jako horečka z výparů. Zvlášť opatrní byste měli být při svařování natřených materiálů, protože celá řada nátěrových hmot uvolňuje do vzduchu vysoce nebezpečné znečišťující látky.

Při svařování galvanicky ošetřené oceli nebo materiálů s olovnatým základovým nátěrem doporučujeme používat filtroventilační jednotku 3M™ Adflo™ doplněnou částicovým filtrem. Ten lze kombinovat s filtrem, který bude minimalizovat nepříjemné pachy.

Pokud je materiál natřený dvousložkovou hmotou nebo má polyuretanový povlak, měli byste se vždy spojit s bezpečnostním technikem. Existuje velké riziko, že budete vystaveni působení izokyanátů, jejichž vdechování je velmi nebezpečné, a které se těžko detekují. V těchto případech doporučujeme používat na ochranu dýchacích orgánů jednotku s přívodem stlačeného vzduchu, např. 3M Fresh-air C.

Otázka: Jakou ochranu dýchacích orgánů budu potřebovat při práci v těsných prostorech?

Odpověď: Pokud svařujete v těsných nebo neúplně větraných prostorech, např. v nádržích, v potrubí nebo v hermeticky uzavřených místnostech, musíte použít na ochranu dýchacích orgánů jednotku s přívodem stlačeného vzduchu, a to bez ohledu na svařovací metodu. Při použití jednotky 3M Fresh-Air C, napájené stlačeným vzduchem dýchatelné jakosti, si můžete být jisti, že dostanete dostatek kyslíku a budete lépe ochráněni před nebezpečnými plyny a částicemi.

Ochranné prostředky 3M Adflo nebo Fresh-Air C se nikdy nesmí použít v atmosférách, které jsou bezprostředně nebezpečné pro zdraví či život (IDLH). Pokud si nebudete jisti, vždy se poraďte s bezpečnostním technikem.

Otázka: Mohou mít ochranné plyny používané při svařování a slitinové elektrody vliv na mé pracovní prostředí?

Odpověď: Při svařování technologiemi MIG a TIG se jako ochranná atmosféra používají vzácné plyny - argon a helium. Argon ani helium se nepovažují za nebezpečné, ale v nevětraných prostorech mohou vytěsnit kyslík a ochudit o něj vzduch k dýchání. V těchto případech bude třeba použít na ochranu dýchacích orgánů jednotku s přívodem stlačeného vzduchem. Při svařování procesem MAG se pro vytvoření ochranné atmosféry používá oxid uhličitý nebo oxid uhličitý ve směsi s nějakým vzácným plynem.

Poněvadž některé složky plynu použitého jako ochranná atmosféra se mohou ve styku se vzduchem přeměnit na oxid uhelnatý, může v okolí svařovacího oblouku vzniknout velká množství oxidu uhelnatého. Oxid uhelnatý se nedá odfiltrovat. Při nedostatečném větrání bude nutné kontrolovat koncentraci kyslíku a je nutné použít jednotku s přívodem stlačeného vzduchu. Doporučili bychom jednotku 3M Fresh-Air.

Slitinové elektrody se běžně používají při svařování technologií MAG. Jejich slitiny často obsahují mangan nebo křemičitany. To znamená, že v průběhu svařování se budou do okolí uvolňovat velká množství oxidů manganu a křemičitanů. Dostatečnou ochranu proti částicím ze slitin zpravidla poskytne filtroventilační jednotka s Adflo s částicovým filtrem.

Otázka: Kdy se tvoří ozón?

Odpověď: Při svařování hliníku se působením ultrafialového záření z elektrického oblouku, které rozkládá molekulární kyslík, netvoří jen částice oxidu hliníku, ale také plynný ozón. Ozón vzniká rovněž při svařování nerezavějící oceli technologií TIG. Ozón se ale nakonec přemění zpět na kyslík - tento proces se urychlí, když ozón přijde do styku s pevnými povrchy, které působí jako katalyzátor. Ozón nelze z atmosféry odfiltrovat - je třeba se spoléhat na jeho zpětnou přeměnu na kyslík.

Při nízkých koncentracích ozónu se použitím filtroventilační jednotky Adflo doplněné částicovým filtrem sníží množství ozónu, které se dostane až ke svářeči. Toto snížení je možné připsat skutečnosti, že díky velké ploše svého povrchu napomáhá částicový filtr ve spojení s dýchací hadicí ke svařovací kukle katalytické reakci, kterou se přeměňuje ozón zpět na běžný kyslík. Při vyšších koncentracích se připojením plynového filtru k dýchacímu systému Adflo zvětší plocha povrchu uhlíkových zrnek, na kterých pak probíhá další redukce ozónu na kyslík.

Otázka: Co jsou dusíkové plyny?

Odpověď: Příkladem dusíkových plynů je oxid dusičitý a oxid dusnatý, které vznikají v důsledku svařování při vysokých proudech a vysokých teplotách. Dusíkové plyny se uvolňují do vzduchu reakcí mezi dusíkem a kyslíkem a jsou velmi nebezpečné při vdechování ve velkých koncentracích, např. při svařování v těsných a nedostatečně větraných prostorech. V těchto případech vždy doporučujeme používat jednotku s přívodem stlačeného vzduchu Fresh-Air C.

Samozatmívací svářečské kazety

Otázka: Jsou samozatmívací kazety Speedglas™ stejně bezpečné jako tradiční filtry?

Odpověď: Ano. Samozatmívací kazety Speedglas chrání Váš zrak před ultrafialovým (UV) i infračerveným (IR) zářením vždy, ať už jsou filtry zapnuté nebo vypnuté, ztmavené nebo ve světlém stavu. Tyto filtry jsou potenciálně bezpečnější než tradiční filtry a kukly, protože kukla Speedglas může být stále ve sklopené poloze a může tak trvale chránit Váš zrak a obličej. Další výhodou je uvolnění rukou, které nebudete potřebovat k neustálému sklápění a odklápění štítu.

Otázka: Co se stane, když selžou baterie?

Odpověď: Pro zopakování - ochrana před škodlivým ultrafialovým a infračerveným zářením je zajištěna za všech okolností. A ať se děje co se děje, Vaše oči budou vždy zastíněny před zábleskem světla. Když zdvihnete VYPNUTÝ (OFF) filtr Speedglas, tak je zatmavený na střední úroveň. Když filtr zapnete, "zesvětlí" a stane se průhledným. Při zapálení oblouku filtr ztmavne (intenzita ztmavnutí bude záviset na použitém modelu Speedglas).

Otázka: Jsou záblesky z oblouku vidět?

Odpověď: Ne. Filtr zareaguje tak rychle, že oko záblesk nezaznamená. Záblesk při přechodu ze stavu, kdy oblouk nehoří do stavu, kdy už hoří nelze vnímat.

Otázka: Kdo schvaluje bezpečnostní normy pro svářečské filtry?

Odpověď: V různých částech světa mají schvalovací pravomoc různé orgány:
Evropa: platí normy CE EN 379
USA: ANSI Z87.1 (http://www.ansi.org/).
Kanada: platí normy CSA Z94.3 (http://www.csa.ca/).
Austrálie: platí normy AS/NZS 1338

Otázka: Jsou svářečské filtry Speedglas™ křehké?

Odpověď: Nejsou křehčí než tradiční filtry. Všechny filtry Speedglas mají vyměnitelné vnitřní a vnější ochranné destičky. Jako další ochranný prvek působí zapuštění filtru do kukly. S nylonovou kuklou, která odolává teplu a chemikáliím, můžete zacházet velmi podobně jako s kteroukoliv jinou svářečskou kuklou.

Otázka: Proč jsou filtry a kukly Speedglas™ dražší než tradiční filtry a kukly?

Odpověď: Firma 3M používá k vytvoření optimálně produktivní, pohodlné a bezpečné kombinace kukla + samozatmívací kazeta nejmodernější elektroniku a extrémně lehké materiály. Samotný filtr je složen ze sedmi vrstev, montuje se ručně v čistých prostorech a prochází celou řadou kontrol jakosti. Výsledkem je bezvadná samozatmívací kazeta, přes kterou na svou práci uvidíte za všech okolností.

Otázka: Lze samozatmívací kazety Speedglas™ použít ve spojení s kuklami neurčenými pro tyto filtry?

Odpověď: Ne. Vynikající provozní vlastnosti a optická čirost filtrů Speedglas vyžaduje zvláštní konstrukci, která není s jinými kuklami než Speedglas slučitelná. Nikdy byste se neměli pokoušet kombinovat výrobky Speedglas s jinými komponenty než Speedglas - mohli byste tím zrušit platnost záruky a těžce si poškodit zdraví.

Otázka: Moje samozatmívací kazeta Speedglas™, stupeň zatemnění 11, se zdá mít jiný odstín zatmavení než starý filtr běžného provedení. Proč?

Odpověď: Odstíny filtrů od různých výrobců (ať už se jedná o běžné či samozatmívací kazety) mohou být velmi rozdílné a přitom stále splňovat mezinárodní bezpečnostní normy pro svářečské filtry. Doporučujeme, abyste vyzkoušeli zatmavení na jaké jste zvyklý, ale také modely tmavší a světlejší (ve Vašem případě zkuste modely se stupněm zatemnění 10, 11 a 12). Případně můžete použít samozatmívací kazety 9002V nebo 9002X, které obě mají stupně zatemnění uživatelsky nastavitelné na hodnoty 9, 10, 11, 12 a 13.

Nahoru

Časté dotazy obecného charakteru

Otázka: Bylo mi doporučeno, abych si vyhledal nějaké informace v bezbečnostním listu. Co to je a kde to seženu?

Odpověď: Bezpečnostní listy materiálů jsou dokumenty, které vydává výrobce či zpracovatel určité látky, a které obsahují informace o užití dané látky a o manipulaci s ní.
Tyto informace se mohou týkat toxikologických následků, hořlavosti a rozpadových vlastností sloučenin příslušné látky. K vypracování bezpečnostního listu zavazuje výrobce zákon.

Otázka: Kdy bych měl provést posouzení rizika?

Odpověď: Jednoduchá odpověď na tuto otázku by byla, že vždy, když máte podezření, že nějaké riziko existuje.
Posuzovat se musí rizika vyplývající z práce, nikoliv z látek. Bylo by nesprávné se domnívat, že posouzení rizika může spočívat jen ve shromáždění bezpečnostních listů materiálů od výrobců. Tento názor často vyplývá z nepochopení rozdílu mezi nebezpečím a rizikem.

Nebezpečí - je potenciální schopnost způsobit škodu, resp. ublížit.

Riziko - je pravděpodobnost, že ke škodě / ublížení v praxi dojde.

Jako dobrou analogii lze uvést případ s láhví bělidla používaném v domácnosti. Nebezpečí představuje samotné bělidlo, ale dokud je láhev v kredenci, je riziko velmi malé. Pokud se ale láhev nechá na okraji pracovní plochy stolu s odšroubovaným víčkem, riziko se zvětší.

There is a raft of legislation relating to risk assessment including:

Section 2. Health & Safety at Work Act 1974, General Duties of Employers Employers are required to ensure, so far is reasonably practicable, the health, safety and welfare of all his employees. This does not implicitly mean that you have to carry out a risk assessment, but it would be difficult to comply with the regulation without having assessed the risks.

Regulation 3. Management of Health & Safety at Work Act 1992. A more explicit set of regulations that require risk assessments to be carried out.

Regulation 6. Control of Substances Hazardous To Health Regulations (COSHH). An employer shall not carry on any work which is liable to expose any employees to any substance hazardous to health unless he has made a suitable and sufficient assessment of the risks created by that work to the health of those employees and of the steps that need to be taken to meet the requirements of these Regulations.

Otázka: Jak může dojít ke "kyslíkovému deficitu"?

Odpověď: Ke kyslíkovému deficitu (nedostatku kyslíku) dochází, když procento kyslíku obsaženého ve vzduchu poklesne pod 19,5% (definice firmy 3M). Tato situace může být způsobena chemickou reakcí, ohněm, nebo vytěsněním kyslíku ze vzduchu jinými chemickými látkami. Obvykle k tomu dochází v uzavřených prostorech, kde je nedostatečné větrání.

Otázka: Co znamená zkratka "IDLH"?

Odpověď: Jedná se o koncentraci považovanou za bezprostředně nebezpečnou pro zdraví či život (Immediately Dangerous to Life or Health), jak ji definuje předpis NIOSH (v USA). Koncentrace IDLH je definována jako koncentrace, "která představuje hrozbu vystavení účinkům znečišťujících látek přenášených vzduchem, pokud by takové vystavení pravděpodobně způsobilo smrt, nebo by okamžitě či postupně vyvolalo trvalé nepříznivé zdravotní následky, nebo pokud by zabránilo úniku z příslušného prostředí".
Hodnota IDLH představuje maximální nebezpečnou koncentraci, ze které by pracovník mohl uniknout do 30 minut, aniž by se projevily symptomy, které by úniku bránily, a aniž by došlo k jakýmkoliv nevratným zdravotním následkům.

Nahoru